Pan učitel se ptá žáků čím by chtěli být až budou velcí. Žáci pohotově odpoví že hercem, zpěvákem, učitelem. Jen Pepíček se zamyslí a řekne: "Pane učiteli, já bych chtěl být Ježíškem." "A proč, Pepíčku?", se ptá učitel. "Protože nosí dárky?" "Kdepak! Protože pracuje jenom jeden den za rok."
Pan učitel se zeptá: "Pepíčku, máš v kapse sto korun. Deset korun ztratíš. Co máš tedy v kapse?" "Díru
Chlápek přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky. Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu. Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá. Padesátník odpovídá: „Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných Hádej kdo!” „Ale proč to děláte?” „Jsem právník se specializací na rozvody!”
Právník prováděl křížový výslech svědkyně: „Říkáte, že jste se stavěla u paní Michálkové doma hned po snídani. Pověděla byste porotě, co vám řekla?” „Námitka, vaše ctihodnosti,” vykřikl druhý právník. Následovala dlouhá diskuze mezi právníky, zda je otázka přípustná nebo ne. Po čtyřiceti minutách nakonec soudce rozhodl, že otázku připustí. „Tak,” pokračoval první právník, „odpovězte prosím na otázku: Co řekla paní Michálková, když jste k ní třetího prosince po snídani přišla?” „Nic, nebyla zrovna doma!”
„Tak šťastný a veselý. Jak jsi se vyspal?” „Ale ušlo to, jen kdyby o mě pořád nezakopávali číšníci!”
Jde koktavej a plešatej po ulici. Koktavej povídá tomu plešatýmu: „Ttto by mmmě zzajímalo, kolik dddáš zza holiče, hhhha hhha?!” A ten plešatej mu povídá: „A mě by zajímalo, kolik ty dáš za telefon?”
„Mistře, už jste tyhle anekdoty někomu vyprávěl?” „Ještě ne.” „Tak mi tedy řekněte, od čeho máte ten monokl pod okem?”
Dědek s babkou jdou do krámu a před krámem vidí ceduli: Nivea omlazuje. Přijdou domů a oba si líznou. Po dlouhé době řekne babka dědkovi: „Hele, dědku, už to působí.” Babka letí rychle na záchod, ale dědek potřebuje nutně taky, tak jde ven. Oba přijdou a babka povídá: „Dědku, letěla jsem na záchod jako šestnáctiletá!” Dědek odpoví: „Babko, letěl jsem jak šestnáctiletí a posral jsem se jako tříletí!”
Říká vězeň spoluvězni: „Přeji ti šťastný nový rok!” „Ale vždyť je už únor!” „Slyšel jsem, že ti rok přidali!” Dohadují se tři filozofové o tom, co je na světě nejrychlejší. První říká: „Nejrychlejší je přeci světlo.” „Kdepak, milý pane kolego, myšlenka - ta je přeci nejrychlejší...” povídá druhý filozof. „Tedy nerad bych vypadal jako negativista, pánové,” vstoupí do debaty třetí filozof, „jsem si však jist, že naprosto nejrychlejší je průjem... No považte - tuhle jsem v noci dostal průjem a než jsem stihl rozsvítit nebo něco vymyslet, tak jsem se posral!”
